PRSTÝNEK NA OBLOZE

Zpátky na Severní obloze. Dalším "úlovkem" je prstencová planetární mlhovina v souhvězdí Lyry označením M57. Dá se vidět v dalekohledech od průměru 100 mm a její barevnost vynikne však až na fotografiích. Její úhlová pozorovatelná velikost je pro nás 1,4´x1´, pro představu Měsíc je úhlově pro nás 30x větší. Jak je ve skutečnosti veliká? Světlo z jednoho okraje mlhoviny na druhý letí půl roku, a ještě další porovnání, paprsky Sluníčka potřebují 9,5 minuty, aby dorazily na Zem. A co vlastně vidíme? Konec hvězdy, která explodovala asi tak před 4000 lety, ale mi vidíme stav 1700 let po výbuchu. Ano, to světlo k nám letí 2300 let. Hvězda postupně bude vyhasínat a tak z oblohy zmizí její nasvícené zbytky, které odvrhla při výbuchu. A jak se to vlastně fotí? Astronomický dalekohled jako objektiv s montáží, která sleduje pohyb oblohy a pár desítek snímků po 25-ti sekundách. Občas si uvědomím, jak jsme malinkatí vůči tomu, co nás obklopuje.